Secret diary of a housewife

středa 22. listopadu 2017

Šoulet


Milý deníčku...šoulet, to je sváteční šábesová klasika židovské kuchyně. Šábes začíná v pátek večer těsně před západem slunce a končí v sobotu večer po východu prvních tří hvězd. Po tuto dobu by lidé neměli pracovat, nakupovat, vařit a vůbec vyvíjet jakoukoliv všední činnost. Šábes začíná už 18 minut před západem slunce zapálením šabatových svíček a končí až po úplném nastolení tmy v sobotu požehnáním havdala, jakýmsi symbolickým oddělením šábesu od začátku nového týdne. Po skončení páteční modlitby mincha se pak rodina většinou schází u slavnostní večeře, před kterou se říká kiduš, požehnání, nad vínem a požehnání nad chlebem. Na šábesové večeři se standardně neskutečně přejíte, protože začnete chalou, speciální chlebem s medem a pak už jen jíte a jíte. Nejen na šábesové večeře je expert moje kamarádka Míša, jejíž šábesová večeře je prostě skvostná! A jelikož nemůžete vařit ani druhý den, máte celkem problém. Takže musíte udělat něco, co vám vydrží do druhého dne. A je to tradiční. Takže třeba šoulet. Standardně se tak šoulet připravuje během pátečního dopoledne a nechává se v pomalém hrnci na druhý den - kdy nevystydne. Poněvadž je o šábesu zakázána jakákoli práce, činnost, tj. i rozdělávat oheň, nosívaly hospodyňky hrnce k pekaři, aby se šoulet uchoval v peci teplý pro sváteční den. Dnes tento problém řeší pomalý hrnec:) Já šoulet dělám, když peču kachnu nebo husu - což se s nadcházejícími svátky jeví jako výborný nápad, jak zpracovat zbytky:) Prakticky ani nepotřebujete kachnu nebo husu - stačí Vám dát dobré maso nebo morkovou kost. A pokud nechcete brambory, není nic jednoduššího jak šoulet obměnit batáty, jak říká Míša, takový můj guru pro echt židovskou kuchyni. Takže mi věřte, že je to hodně autentický recept. Protože ať Vás ani nenapadne tam cpát hrách! Pravý šoulet je jen a jen o fazolích! Šabat šalom!




A jak na to...

kachní nebo husí maso plus sádlo
kroupy
červené fazole
bílé fazole
cizrna
brambory
cibule
chilli
uzená paprika
česnek

Nejlépe přes noc si namočím hrst cizrny, po hrsti fazolí a krup, každé zvlášť do vody. Poté každé zvlášť uvařím. Na kachním sádle si zpěním asi dvě najemno nakrájené cibule, nechám opéct, přidám nakrájené maso, asi dvě hrsti, prostě to, co Vám zbude, přidám najemno nasekané 4 stroužky česneku, promíchám lehce opeču, přidám všechny uvařené a scezené luštěniny, osolím, opepřím, posypu asi lžičkou uzené papriky, chilli dle chuti a promíchám. Brambory si nakrájím na plátky nebo čtvrtky a dám nahoru na šoulet, jakoby je lehce do směsi zamáčknu, trošku osolím.Lehce zaliji vodou, nemělo by být vše úplně ponořené a dám péci do trouby na 180 - 200 C, asi na 45 minut.

Pokud máte pomalý hrnec, odpadá Vám veškeré zdlouhavé namáčení - prostě vše navrstvěte na sebe, nahoru dejte brambory, okořeňte, zalijte vodou a nechte vařit.

pátek 3. listopadu 2017

Marocký kuřecí tažín s dýní


Milý deníčku...marocký tažín s dýní je to dokonalé podzimní jídlo do listopadových plískanic, které Vás zahřeje a potěší barvami. Tažín či tajine je styl přípravy jídla, kdy se všechny suroviny dají do jedné uzavíratelné nádoby - do oné nádoby na tažín, takového keramického či kovového komínu. Můj tažín je přímo z Maroka od kamarádky Martiny, ale když vařím pro regiment, používám klasický hrnec a tažín peču v troubě - chutě se tak skvěle propojí:) Kuřecí tažín je na čas jednodušší než třeba jehněčí, takže pokud jste tažín ještě nezkoušeli, začněte s tímto. Je to hřejivý, aromatický, chuťově bohatý, díky a naprosto díky dýni Vás dostane svými podzimními barvami a nasládlou, kořeněnou a přesto svěží chutí...



úterý 3. října 2017

Chléb s řeckým jogurtem


Milý deníčku...podzim, plískanice, barvy, listí, slunce, déšť, sychravo..moje nejmilejší období. Člověka to konečně svádí k vyhřáté troubě a co může být víc uklidňujícího než byt provoněný chlebovou vůni a křupavá kůrka s jemnou střídou, namazaná pomalu rozpouštějícím se máslem? Možná ve společnosti dobré polévky, nejlépe nějaké podzimní - třeba dýňové, echt dýňové, či kulajdy? Hutný jogurt dodává chlebu na vláčnosti a absence kvásku z něj dělá neskutečně snadnou záležitost (pokud chcete opravdovou rychlovku byl by tu ještě irský soda bread ;). Podzime, kamaráde, vítej! 


čtvrtek 14. září 2017

Amaretti


Milý deníčku...amaretti, malé sušenky rozplývající se v puse, neodmyslitelná součást espressa. Dost často je objevíte v pekárnách, kde provoní celou místnost, jsou oblíbené a rozšířené po celé Itálii, lišící se jen konzistencí. Já mám nejraději ty z Lombardie, které jsou duté, suché a v puse po rozkousnutí samy rozplynou. Ano, existuje plno různých receptů, především s kombinací mandlí a meruňkových jader pro tu správnou hořkost, já ale spoléhám na ten nejjednodušší :)




neděle 3. září 2017

Quiche s cuketou a rajčaty


Milý deníčku...léto je už asi definitivně fuč a nastává moje nejoblíbenější období - začátek podzimu. Žádné výčitky, že nejíte letně lehce, zase se tam pomalu a plíživě vloudí teplo, hřejivost a tuk;) Nejvíc úrody, nejvíc chutných věcí, vše co si jen člověk může přát. A proto likviduji nejen voňavá rajčata, ale i cukety, než zase bude po jejich sezóně:) Tento quiche je taková pavariace - francouzský šmrnc a italské ingredience. Quiche jsou delikátní, elegantní a přesto rustikální záležitostí, skvěle vypadají a ještě lépe chutnají...a tento je vonící po létě, louce, obilí, slunci a vzpomínkách...


pondělí 21. srpna 2017

Srbské rizoto



Milý deníčku...srbské rizoto, strašák a nebo naopak oblíbená lahůdka ze školní jídelny. U mne druhá varianta, jejíž obliba přetrvala dodnes. Nejraději ho ale paradoxně mám z kuřecího, takže to je jasný favorit při zužitkování zbytků z křupavého pečeného kuřete. Předobraz této echt socialistické hotovky hledejme v balkánském džuveči, který je ale více zeleninový. Osobně ale tuhle pseudovariantu v podobně "srbského rizota" (taky Vás ten název tak baví, když nad ním uvažujete? :) mám ráda. Dokonce fakt moc. Vyvolává nostalgické vzpomínky na školní léta a taky na prázdniny u babičky. S kyselou okurkou a nebo nakládanou řepou není co řešit. A spoustou strouhaného sýra, co se rozteče a spatlá s rýží. No jo, každý máme svoje úchylky...;)



pátek 4. srpna 2017

Cuketové placky s parmezánem & Tzatziki


Milý deníčku...oukej, další recept s parmezánem...no, mám na něm trošku závislost, uznávám:) Ale k létu (a podzimu, zimě a jaru:) se parmazán hodí, a léto, to je pro mne hlavně cuketa. Na začátku si můžu užít smažených cuketových květů s křehkou baby cuketkou na konci, pak si ji užívat smaženou s lehkým letním bramborovým salátem, plynule přejít na křupavé a dokonalé cukeťáky, pořádnou porci přidat do koncentrovaného léta, tedy do ratatouille a sezónu zakončit nadýchaným cuketovým nákypem, na který využijete i ty přerostlé exempláře. Cuketové placky s parmezánem jsou křehké, šťavnaté a úžasné do letního horka právě s ledově vychlazenými tzatziki a orosenou skleničku bílého vína nebo střiku. A pokud budete mít doma pecorino, dejte ho místo parmezánu, placky budou ještě více výraznější!



čtvrtek 27. července 2017

Melanzane alla parmigiana

Milý deníčku...melanzane alla parmigiana neboli lilky po parmsku jsou skvělým letním jídlem, kdy můžete přidat voňavá rajčata a na chvíli se přenést na jih slunné Itálie. Ne, ze zeměpisu jsem opravdu měla jedničky:), parmigiana totiž nevznikla v Parmě, ale je typickým jihoitalským pokrmem, ve své původní verzi právě s lilky, ale zapéct můžete i telecí či kuřecí. Já miluji právě lilky, jsou skvěle jemné, rajčata jim zase dodají pikantnost, táhnoucí se mozzarella a parmazán, sklenku vína a k dokonalé pohodě nepotřebujete víc! 



Zpět na úvod

©2013-2014 Všechna práva vyhrazena