neděle 20. května 2018

Japonské nakládané ředkvičky


Milý deníčku...tsukemono je japonský výraz pro nakládanou zeleninu, která se konzumuje nejčastěji jako doplněk rýže a polévky, kdy úžasně doplňuje nevýraznou chuť rýže a naopak výraznou chuť misa nebo dashi (rybího) vývaru a nebo jako součást kaiseki, což je styl tradiční japonské haute cuisine, slavnostní večeře o několika chodech, které jsou v naprosté harmonii, dokonalé ve své jedinečnosti, chuti, přípravě, barvě a použitých surovinách, což je vždy neskutečný zážitek. A tsukemono s přesně danými pravidly co a do čeho se nakládá, bývá většinou jedním z chodů a harmonicky propojuje všechny chody. Nejraději pro moji vlastní jarní tsukemono používám klasické ředkvičky (ano, zcela nejaponskou ingredienci ;), jimž lák ještě pozvedne pikantnost. Jsou dokonalé jako příloha k jakkoli upravenému masu a neskutečně skvělé jsou do salátů. Já si je nejraději dávám na snídani s miskou dobré miso polévky, troškou rýže a kouskem rolované vaječné omelety tamagoyaki




A jak na to...

2 svazky ředkviček
175 ml horké vody
120 ml rýžového octa
6 lžic cukru
lžička soli

Ředkvičky si omyji a odkrojím konce. Rozkrojím na čtvrtiny. V hrnku si promíchám všechny ostatní ingredience,aby se rozpustily ty suché. Ředkvičky si naskládám do dobře umytých zavařovaček a zaliji nálevem. Dám je do lednice odpočinout asi 3 dny před konzumací, čím déle tam budou, tím více změní barvu až na celo sytě růžovou. V lednici vydrží asi měsíc.

pondělí 7. května 2018

Chřestový salát s kozím sýrem a brambůrky


Milý deníčku...chřestu se prostě nemůžu nabažit a vysloveně si letošní chřestovou sezónu užívám! Jelikož jsem vyzkoušela všechny své ozkoušené a prověřené klasiky, zapátrala jsem po něčem novém. A jelikož jsem se letos naprosto zbláznila do křehkosti, sladkosti a šťavnatosti syrového zeleného chřestu, chtěla jsem z něj vytvořit salát. No a při pátrání jsem narazila na naprostý skvost. Pan Cuketka je mojí inspirací už x let a když jsem narazila na jeho Křehký chřest s kozím sýrem a brambůrky, začaly se mi sbíhat sliny. Akorát jsem si řekla, že to chci pojmout ještě o něco svěžeji, křehčeji, jarněji :) Přidala jsem různé listy salátů, špenátu a tak, lehce nakyslou svěží zálivku, dobrý olivový olej, čerstvý kozí sýr (nic nedodá takovou štiplavost a harmonii) a bylo. Ten nejlepší chřestový salát byl na světě :)




čtvrtek 3. května 2018

Chřestový krém


Milý deníčku..má milovaná chřestová sezóna je tu! Moje oblíbené chřestové klasiky jako je chřest s hollandou, krémové chřestové rizoto, či klasiku podle Julie Child kuřecí prsa na žampionech a chřestu by byl přímo hřích nedoplnit mým nejoblíbenějším chřestovým receptem, krémovou chřestovou polévkou, která je neskutečně hogo fogo, úžasná a okouzlíte jí celé své okolí. Trocha sebechvály neuškodí :) Poprvé jsme ji jedla v Hamburku v restauraci Brook  - Německo je prostě chřestová velmoc -  a tohle je taková moje skromná variace. Přidávám do ní jen skoro syrový (protože syrový zelený je úplně nej!) chřest a vychutnávám si tak jeho chuť dosyta. Šparglu zdar!




A jak na to...

500g bílého chřestu
500g zeleného chřestu
1 smetana ke šlehání
máslo
hladká mouka
citrón nebo bílý vinný ocet
malá cibule nebo polovina střední


Oba chřesty si od hlavičky dolů oloupu a omyji. Dřevnaté konce odlomím, můžete je dát do základu polévky, ale před mixováním je vyhoďte! Nakrájím na kousky a hlavičky nechám vcelku. Říkejte se co chcete, oloupaný chřest je lepší. Cibulku si nakrájím na jemno. Na asi lžíci másla si zpěním cibulku, a pokud používám ocet, zastříknu ji jím. Pokud citrón, přidávám až nakonec. Na máslovou cibulku přidám lžíci mouky, udělám si světlou jíšku a zaliji asi litrem vody, dobře rozšlehám. Přidám - pozor- bílý chřest, kromě hlaviček. Osolím, opepřím a nechám provařit, bude to trvat chvíli, než chřest změkne, spíš jde o to, aby se provařila mouka. Polévku rozmixuji na krém a na posledních pár minut přidám kousky nakrájeného zeleného chřestu a hlavičkou bílého i zeleného. Mám ráda když je na zkus, ne uvařený. Případně dosolím, opepřím a pokud jsme nedávala ocet, dochutím citrónovou šťávou. 

pátek 20. dubna 2018

Jihotyrolské sýrové noky


Milý deníčku...kuchyně jižního Tyrolska je ovlivněna jak středozemní lehkostí, tak zemitostí Alp. Poctivé skvělé špeky, vynikající sýry, úžasné víno, to je to co je pro tento horský region charakteristické. Sýrové noky se hodí nejen na krásný jarní den. Mám v nich ráda pařené sýry, lehce vyuzené, dodávají nokům kouřovější chuť a ve spojitosti s čerstvým, svěžím a lehce peprným pórkem, slaností parmezánu a vůní másla, tvoří skvělou a neobyčejnou kombinaci!





pondělí 9. dubna 2018

Lehký jarní jablečný dort


Milý deníčku...dort lehký jako vánek, sladkost skoro bez kalorií, to je to, co všichni na jaře potřebujeme a v posledních záchvěvech novoročních předsevzetí vyžadujeme;). Starý dobrý nepečený jablečný dort. Prakticky poprvé jsem ho opět ochutnala u své tchyně, neboť je to její narozeninový evergreen k narozeninám mého muže. Zatraceně dobrý. Já ho nyní dělám po celý rok, protože je vážně, vážně famózní...a opravdu neskutečně snadný na přípravu:) A se šlehačkou je vždy ještě lepší!



čtvrtek 29. března 2018

Hogo fogo kuřecí vývar s macesovými knedlíčky


Milý deníčku...letošní Velikonoce (jestli nutně hledáte velikonoční recepty, najdete je zde) ;) se víceméně překrývají s židovským svátkem Pesach a tak Vám chci představit tu nejvíc největší židovskou klasiku, což je kuřecí polévka a macesové knedlíčky, židovskou šábesovou klasiku. Pesach připomíná vyvedení Izraelitů z egyptského otroctví Mojžíšem a začíná velkým úklidem, kdy se vše čistí a v domě se musíte zbavit všeho, co obsahuje mouku nebo by mohlo býti kvašené, tzv. vše co je  chamec (jo, myslím tím i nějaká fajnovou singl malt whisky), co to je zjistíte dle 5. Knihy Mojžíšovy,  a buď to sníte (postupně) nebo to prodáte. Nebo spálíte. Vlastně nemůžete použít snad nic, kromě hrnců, ty se dají vykošerovat vodou nebo ohněm. I porcelán musíte speciální jen na Pesach.  Alfou a omegou pesachového jídelníčku jsou tedy nekvašené chlebové placky, tzv. macesy, což je vlastně smíchaná mouka s vodou, zprudka opečená, aby se zamezilo možnému kvašení. To vše jako připomínka spěchu, jež byl s odchodem z Egypta spjatý. Pesach pak začíná tzv. sederovou večeří, která má přesně stanovený průběh, pořadí pokrmů a předčítají se texty z Hagady. A tím úplně nejlepším jídlem, co si můžete na Pesach dát, je silný kuřecí vývar a delikátní, jemné a neskutečně nadýchané macesové knedlíčky (kdo má raději knedlíčky pevné, vynechá v receptu prášek do pečiva :)! Kuřecí vývar Vás totiž dostane z každého nachlazení a nemoci! A macesové knedlíčky? Měla jsem trochu strach, protože sehnat macesovou mouku v Praze prostě nejde, tak jsem hotové (a přiznávám nekošer) macesy prostě rozemlela a bylo. A pak už jen fascinovaně zírala, jak knedlíčky naběhly když se vařily! Knedlíčky jsou naprosto jednoduché na přípravu a prostě skvělé. Jsou totiž od mé kamarádky Míši, mojí guru židovské kuchyně. Takže jak jinak!

Pesach kašer!









pondělí 12. března 2018

Kapustový eintopf


Milý deníčku...počasí je jako na houpačce a jelikož nás určitě ještě pár studených deštivých dnů čeká (ne-li sněhových), mojí tajnou zbraní je klasický horký a voňavý eintopf. Klasický eintopf (tedy jídlo z jednoho hrnce - po německu ein-jeden, topf-hrnec) je úžasné chutí a vůní prostoupené jídlo, ta chuť je ve všech složkách jídla a v zimě dokáže skvěle zahřát a povzbudit. A kapusta je plná vitamínů, přiznávám, že je to moje nejoblíbenější zelenina pro podzim/zimu/brzké jaro - jednou z hodně oblíbených věcí je portugalská polévka Caldo Verde. Tento kapustový eintopf mě naučila má báječná tchyně, byl jedním z prvních jídel, které jsem od ní ochutnala a ač jsem do té doby fandou kapusty rozhodně nebyla, oukej, budu upřímná, nesnášela jsem ji, tahle pecka to jednou provždy změnila! 



úterý 27. února 2018

Margot muffiny

                                     

Milý deníčku...ač jsem zastánce čerstvých surovin, jednoduchých chutí, tak na margotku ať mi nikdo nesahá. Není to úplně super věc z pohledu zdravé výživy a neovladatelnou chuť na ni mám tak dvakrát do roka, pořád je to ale vzpomínka na dětství a nebudeme z té trochy cukru a tuku dělat žádnou tragédii. A tak jsem ji jednou (ve falešné naději k zachování štíhlejší linie, že jí člověk sní méně:) přidala do těsta na muffiny, poté je ozdobila čepicí ze šlehačky a krémového sýra a byly tak dobré, že...jsem...jich snědla 5;)



středa 21. února 2018

Bibimbap, korejský národní poklad



Milý deníčku...bibimbap (비빔밥) je přesně to jídlo, co chcete jíst za studených zimních večerů, neboť Vám dodá sílu, vitalitu, zahřeje a nasytí. Pro mne je to korejský národní poklad, i když dobrá, největší poklad je kimčchi. Jestli jste kimčchi ještě neochutnali, o hodně jste přišli, protože křupavé fermentované a pálivé zelí, to prostě chceš! Dokonce se o něm mluví jako o jedné z nejzdravějších potravin, které působí jako prevence rakoviny! A pozor, závislost vzniká rychle!:) Bibimbap znamená v překladu něco jako "miska rýže" a původně to bylo jídlo, kdy se vlastně mohly využít všechny zbytky. Já ho připravuji cíleně a nenechte se odradit množstvím ingrediencí, je to ve finále snadné a rychlé:) Šťavnaté maso, dobrá rýže, svěžest, pálivost, to vše prostě tvoří dokonalou souhru. Korejská kuchyně skrývá totiž netušené poklady (třeba už jen palačinky pajeon) a bibimbap je tím základním kamenem!



úterý 13. února 2018

Pečené vepřové se zelím a bramborovým knedlíkem


Milý deníčku...blog nezemřel, blog žije!:) I já:) I když začátek roku 2018 byl poněkud více hektický. Tak kupříkladu skvělá dovolená v Itálii a plynule navážeme neplánovanou operací, pobytem v nemocnici a současnou rekonvalescencí...a než jsem se rozkoukala, je tu konec masopustu:) Pokud nemáte v plánu dnešní "tučné úterý" osladit upečením švédských kynutých kořeněných bochánků, plněných sladkou mandlovou pastou a šlehačkou, tedy Semlor (a je to vážně pecka, to mi věřte), chce to něco vydatnějšího, nejlépe z domácích luhů a hájů? No vážně, znáte (krom svíčkové na smetaně, jasně:) něco, co více vystihuje naši kuchyni? Tedy samozřejmě než přejedete k německým či rakouským sousedům:) Než vepřová se zelím a knedlíkem? A rovnou říkám, že jsem nikdy nebyla fanda v kuse upečené vepřové, zelí se slaninou a těžkého houskového knedlíku. Vepřová se dá udělat líp, než prostě flákota a hutný knédl. A proto ji dělám s nadýchaným bramborovým knedlíkem a vepřovou, žádný bůček, žádnou kýtu, ale šťavnatou a křupavou krkovičku. Je tam ta křupavost klasických výpečků a jelikož nikdy nefláknu kus masa na talíř, ale pěkně ho natrhám na kusy, nezaplácáte si žaludek a neodkrvíte mozek..aspoň ne najednou:) A k tomu lehce nakyslé zelí a nadýchaný knedlík, dobré pivo... no prostě užijte si poslední den masopustu!





Zpět na úvod

©2013-2014 Všechna práva vyhrazena