neděle 29. ledna 2017

Bramborové šišky s kysaným zelím


Milý deníčku...švábské bramborové šišky s kysaným zelím neboli Schupfnudeln mit Sauerkraut jsou jedním z mých nejoblíbenějších jídel pro dlouhé zimní večery, protože stejně jako naši předci, trávím s oblibou zimu na kysaném zelí. A k tomu křupavé, na másle osmažené bramborové šišky. A neobejde se to bez kusu pořádně masového špeku či sušené šunky. Délka přípravy se liší jen podle toho, zda si připravíte domácí šišky, nebo použijete kupované, ale i tak je to jedno z těch skvělých, sytých a hřejivých zimních jídel! 

středa 25. ledna 2017

Norské mrkvové muffiny


Milý deníčku...mrkvové muffiny s kardamomem mám spojené s Norskem, kde kardamom cpou snad úplně do všeho. Ne že by mi to vadilo:) Kardamom je voňavý, hřejivý, skvělý zimní kamarád. Já si na ně vždy ráda zajdu a třeba v Oslu je seženete v každé kavárně (za hodně nekřesťanské peníze, to je pravda), hodně dobré mívají překvapivě ve skandinávském řetězci Espresso House. A já Vám předkládám svoji lehkou (levnou:) variaci.


neděle 22. ledna 2017

Székelykáposzta aneb pravý Segedínský guláš


Milý deníčku...jako dítě jsem milovala Segedín ze školní jídelny. A jedla ho jen holý, bez knedlíků. Ale upřímně, něco mi stále chybělo. Buď byl moc řídký, nebo naopak moc moučný a hlavně tam bylo málo papriky, vždy jen tak na špetku nože. Což pro dceru svého otce, se zálibou v kotli guláše minimálně s třemi baleními papriky, nebylo vážně to pravé. A pak jsem objevila kouzlo maďarské kuchyně. A zjistila, že ten nás český Segedín není jen taková nějaká variace, ale že má svůj základ v Székelykáposztě, neboli Székelyho zelí. A zamilovala se. Zlé jazyky tvrdí, že Székelykáposzta vznikla smícháním klasického perkeltu s kyselým zelím pro hladové opilce domáhající se v noci jídla v budapešťské krčmě. Já tvrdím, že ten kdo Székelykáposztu vymyslel, byl génius. Paprika, maso a kyselé zelí je ta nejlepší kombinace do sychravé zimy a spolu s knedlíkem dědy Iši, nemáte co řešit. A nezapomeňte, že nejlepší bude po zaležení druhý den!


neděle 15. ledna 2017

Novoroční bilancování aneb co za 2016 ano a co fakt ne...

Milý deníčku...začátek nového roku svádí k bilancování. Co bylo špatně, co bylo dobře a co může být lepší. 2016 byl zvláštní rok a přesto mne pár věcí překvapilo, nadchlo a potěšilo. Toho, co mne potěšilo, bylo více, než toho, co zklamalo.

A co mne v 2016 bavilo?

2016 byl pro mne hlavně ve znamení cestování. Jako první Japonsko. Co říct. Naprosto šílené, úžasné, dokonalé. Strašně ráda se tam vrátím - tentokrát již aspoň s částečnou znalostí japonštiny. Japonské jídlo je kapitola sama pro sebe. Promyšlené, úžasné, tradiční, nápadité. A sushi jsem měla jen dvakrát, protože kdybyste nevyzkoušeli vše, co japonská gastronomie nabízí, byli byste strašně ochuzeni!


Eska. Několik návštěv a přesvědčili mne. Jedna z nej večeří v Praze. Skvělé pečivo, nápadité jídlo, wine pairing. Jen co je pro mne velkou záhadou a poněkud opravdu odrazuje, je neskutečné zdražení degustačního menu za posledního půl roku asi o 80%...a prakticky v nezměněné podobě. Who knows..

Zpět na úvod

©2013-2019 Všechna práva vyhrazena