čtvrtek 31. března 2016

Těstoviny s omáčkou z červené řepy



Milý deníčku...ve vzduchu už je jaro a mé tělo volá po vitamínech. Po pořádné náloži vitamínů. A třeba i k večeři. Tyto neskutečně rychlé a zdravé těstoviny z dílny Marthy Stewart to skvěle splňují, zemitost řepy výborně doplňuje slanost sušených rajčat a zjemňuje krémová ricotta. A ta nádherná červená barva v ostrém kontrastu s bělostí nadýchané ricotty... Omáčka je sice díky ořechům sytá, přesto ale jemná a garantuji Vám, že tohle bude chutnat i všem řepným odpůrcům! Řepě zdar!


středa 23. března 2016

Pečené kuře s mandlovou nádivkou


Milý deníčku...pečené kuře s mandlovou nádivkou v sobě spojuje to nejlepší, co si můžete o Velikonocích (a nejen o nich) dopřát. Samozřejmě, vše si můžete připravit coby samostatný pokrm, jak křehké křupavé kuře, tak výbornou jarní nádivku. Ano, každý pečené kuře zná a je to strašně obyčejné a neoriginální jídlo, ale dohromady s bramborovou kaší dostanete ten nejlepší oběd!






čtvrtek 17. března 2016

Norský velikonoční pomerančový koláč aneb norské Velikonoce


Milý deníčku...norské velikonoce jsou naprosto specifickým úkazem. Většina Norů se nejpozději na Zelený čtvrtek sbalí, odjedou na lyže a do úterka o nich nikdo neví, jelikož Velikonoce jsou občas také posledním možným víkendem na lyžování. Děti mají celý týden prázdniny a tak všechny chaty a chatky praskají ve švech. Pro Nory jsou také nejdůležitějšími znaky Velikonoc úplně jiné věci než naše pomlázka - a to již zmíněné lyžování, žlutá barva, pomeranče, čokoláda Kvikk Lunsj a velikonoční detektivka. Tento nesourodý mišmaš hned vysvětlím - žlutá barva, kterou malují i velikonoční vajíčka značí symbol slunce. Pomeranče byly spolu s čokoládou Kvikk Lunjs tradičním rychlým obědem při lyžování (v překladu doslova svižný oběd) a mnoho Norů na této kombinaci vyrostlo. Kvikk Lunsj je národní poklad, který nesmíte hanět a srovnávat, ale chutná prakticky jako KitKat. Zajímavostí je, že průměrný Nor sní 9 Kvikků za rok a pět z nich právě o Velikonocích. No a nesmí chybět velikonoční detektivka, neboli påskekrim, čtená nejlépe na sluncem zalité terase chaty nebo ještě lépe u praskajícícho krbu. Když jsem před pár týdny odlétala z Norska, letištní knihkupectví bylo doslova obsypané nabídkou knih doporučených jako påskekrim (a nejlepší na tom je, že 90% tvořili švédští autoři, ale o vztahu Norů a Švédů někdy jindy:) No ale zpět k jídlu:) na norském velikonočním stole nesmí chybět kromě vajec na všechny způsoby včetně oblíbeného eggerøre (míchaná vejce nastudeno na chlebu), jehněčího - påskelam  a hlavně různých druhů sladkosti, jako třeba tento pomerančový koláč. Spojuje tři věci, co Norové o Velikonocích milují - pomeranče, čokoládu a kardamom (ok, kardamom milují vždy a ve všem!) a díky kandované kůře je neskutečně vláčný, kořeněný, vyváženě sladký a trochu připomíná vánoční štolu. A cukrová poleva na něm je naprosto dokonalou tečkou! Tak ho neváhejte vyzkoušet, nejen o Velikonocích! God Påske!






neděle 13. března 2016

Placky s tvarohem a medvědím česnekem


Milý deníčku...pomalu se blíží Velikonoce, letos obohacené ještě o jeden volný den, což znamená (když pominu liturgickou hodnotu), více času na vaření:) Velikonoční hodování začíná již Škaredou středou, na kterou by se dle tradice mělo jíst jídlo, které sice nevypadá nic moc, ale jinak je samozřejmě dobré:) A navíc by to již chtělo nějakou tu svěžest. Tvarohové placky tohle skvěle splňují a když navíc znásobíte tvarohovo - česnekovou nálož v podobě lehkého tvarohového dipu, dostanete vynikající jarní večeři.

středa 9. března 2016

Indonéská laksa



Milý deníčku...Laksa je ostřejší nudlová polévka, kterou si můžete dát třeba v Malajsii, Singapuru nebo Indonésii. Překvapila mne kombinací bohatosti chutí v základu, jemností kokosového mléka a příjemnou štiplavostí na konci. Díky čerstvému koriandru je dostatečně fresh, přesto ale skvěle zahřeje v chladnějším jarním počasí. 



středa 2. března 2016

Story


Milý deníčku...do Story jsem se chystala již dlouho, předlouho, na základě nadšených recenzí okolí. A upřímně, jsem moc ráda, že mne mé očekávání nezklamalo. Rodinný podnik na Petřinách hledejte cca 5 minut pěšky od metra, v klidné vilové čtvrti. A jako asi všichni co Story navštívili, nečekala jsem tak moc dobré jídlo. Tady. Mimo veškeré food dění v centru. V neformálním prostředí, které si na nic nehraje. Ale Story nemá ani zapotřebí něco dokazovat. Servis je příjemný, nevtíravý, vinný lístek není velký, ale obsluha Vám doporučí wine pairing, který sedne, jak chutí, tak k momentálnímu rozpoložení. A to se mi často nestává. Jídla nejsou plochá, s jednou dominantní chutí, ale objevujete stále nové a nové hloubky, což mne neskutečně baví! Upřímně, kdyby všechny restaurace byly jako Story, budeme všichni dokonale šťastní a i ten život se bude zdát lehčí!;) Ceny jsou bližší centru, takže poněkud vyšší (předkrmy do 230,-  a hlavní do 440,-), ale myslím, že za to dostanete v jídle maximum. Pořádají tu i degustační večeře. My jako předkrm zkusili kachní játra s foie gras a topinamburový krém, kde mne dostala silná chuť v kombinaci s jemností topinamburu a ředkvičky (a křupavé foie gras, co se rozplývalo na jazyku!),

Zpět na úvod

©2013-2019 Všechna práva vyhrazena