úterý 30. června 2015

Citrónové těstoviny s mascarpone


Milý deníčku... miluji vůni čerstvých citrónů a jakmile začne léto, můžete se dostat na svých cestách k těm nejlepším. Pokud ne, zvolte bio. Ale pozor, rychle se kazí. Snadným receptem jak si citróny vychutnat jsou spaghetti al limone e mascarpone, či jakékoli jiné těstoviny, já ráda používám makaróny, protože dobře nasáknou omáčkou. K tomu přidám dobrý parmazán, (třeba stylově pinot grigio) a léto může začít...

středa 24. června 2015

Istanbulská mozaika


Milý deníčku...Istanbul is not Constantinopole, jak zpívali v 50. letech Four Lads (mimochodem velice chytlavý song) a proto, když si dáte rande v Konstantinopoli, bude Vás protějšek čekat v Istanbulu. Nebo v Cařihradu. No prostě jen takový otřepaný vtip: ) Istanbul je město mnoha tváří, nejen, že se v něm snoubí Evropa s Orientem, ale tento mix kultur je znát na rázu a charakteru celého města.Neskutečně krásná architektura, kultura, náboženství, jídlo a pohoda. Barevné lampičky na bazaru a vůně koření. Tisíce a jedna noc.


A také plno smogu. Dokonce tak, že mi návrat do Prahy připadal jako rajská oáza a vzduch v Praze voněl! Celá natěšená jsem však nasedala do linky Turkish Airways, za mě poslední slušné aerolinky. Už jen lokum neboli turkish delight (sladká kostka plná ořechů, čtěte níže) na přivítanou! A navíc, já jsem na leteckou stravu trochu ulítlá a tohle mi fakt chutnalo!


Uzený losos s bramborovým salátem (příjemné zjištění, v Turecku mají br. salát úplně stejný jako my!), lilek, rýže, maso, sýr, pečivo, cheesecake...a dvojka tureckého chardonnay! A upřímně, ani v té výšce nebylo špatné, takže jsem se těšila, až si koupíme celou láhev. A měla jsem zažít menší šok neboť

Alkohol je v Turecku zatraceně drahý!

V průměru seženete v Istanbulu plechovku piva Efes (takové asi to nejznámější) za cca 6 TRL/60 Kč (přepočet cca 1 TRL = 10 Kč), což je cena, za kterou ho seženete i tady.Víno potom od cca 150 Kč nejlevnější a taky nic moc. Normální cena je tak 3 stovky, ovšem mluvíme tu stále o stolním víně... Tudíž má rada pro všechny - kupte si něco v duty free:) A pokud jde o další nákupy...

I normální potraviny nejsou za babku!

Cena potravin je víceméně dána tím, že se v Turecku nic moc neprodukuje a jak jste mimo EU, cena obyčejného Danish blu 200g vyletí na slušných 350,- Kč za kus. Uf. Balení sýrů je navíc obří, tady se jí ve velkém, takže 500g balení obyč sýra (peynir) seženete od 180 Kč. Máslo jsem objevila cca za 80 Kč, avšak zbytek potravin, mimo čerstvé, jsou plus mínus cenově stejné jako u nás. Ovšem nezapomeňte si v supermarketu koupit koření s názvem pul biber, rozdrcený červený pepř, krásně to návykovou pálivou záležitost! Jasně, taky ho můžete koupit na bazaru s kořením, ale přiznám se, mě to nijak nebralo, stejně jako Velký bazar, prostě jen lákadlo pro turisty s cetkami.. Ale abych si pořád nestěžovala..stejně to nejlepší co můžete v Istanbulu pít je

Çay



neboli čaj po našem. Také asi první turecké slovo, co se naučíte. Vyslovuje se totiž, chvíle napětí, čaj. Osobně neznám nic lepšího, než se povalovat v kavárně, stejně jako místní, u skleničky černého čaje. Nejlepší je tzv. rize čaj, což je odrůda pěstující se na východě Turecka v provincii Rize. Má nahnědlou jantarovou barvu a dostanete ho v tradičních skleněných koflících. Cenově se v průměru pohybuje kolem 20,- Kč a doporučuji si jej hodně osladit, minimálně tři kostky cukru. Za mně asi nejlepší odpočinek v kavárnách v Kadıköy, na promenádě směrem k lodnímu terminálu, kde můžete popíjet čaj a sledovat delfíny skákající v Bosporu (vážně, nekecám) a nebo v Karaköy u rybího trhu, zahradní kavárně Karaköy Kahvesi.

čtvrtek 18. června 2015

Kladdkaka


Milý deníčku...oslava letního slunovratu, neboli Midsommar se blíží a všichni Švédové (oukej, i zbytek Skandinávie a Pobaltí) se již těší na spoustu dobrého jídla a hlavně pití:) Tradičním dezertem je jakákoli podoba jahodového dortu (můj loňský najdete zde, spolu s nastíněním, jak vlastně takový Midsommar probíhá). Ovšem letos jsem se rozhodla pro něco jiného. Kladdkaka, v překladu něco jako mazlavý, patlavý koláč, je tou nejtradičnější švédskou sladkostí. Pokud je Vaše kladdkaka dostatečně kladdiga, tedy mazlavá, skoro tekoucí, můžete se považovat za mistra (sama přiznávám, potřebuji více tréninku). Je to vlastně něco jako brownie, ale více mazlavé, strašně dobré, primitivní na přípravu, bez kypřícího prášku, se spoustou cukru a kakaa a budete na tom ulítávat. Zvláště když přidáte šlehačku, protože bez šlehačky to není ta pravá kladdkaka! Dostanete ji ve všech kavárnách a domácnostech, dokonce ve Stockholmu je na Gamla Stanu kavárna nazvaná (překvapivě) Café Kladkakan, s jednou z těch nejlepších kladdkak co můžete dostat (s malými cukrovými hvězdičkami a za 50 SEK:) A jelikož ve Švédsku v posledních dnech nejen slavili svatbu prince Carla Phillipa, ale i nový přírůstek do královské rodiny (a jelikož Švédové si na svou královskou rodinu potrpí a nevynechají žádný důvod k oslavám) nemůžete to vyjádřit lépe než znakem Tre kronor na den bästa kladdiga kladdkaka! Glad Midsommar till er alla!




pondělí 15. června 2015

Rajská rajčatová omáčka s parmazánovými masovými kuličkami


Milý deníčku...sezóna rajčat už konečně začala, tudíž třikrát hurá! Přes období celoživotní nesnášenlivosti a neschopnosti pozřít kousek dužiny, natož zrníčka obalená "slizem" jsem se dostala do levelu bez rajčete ani ránu. Jediné co mi zůstalo, je nesnášenlivost zrníček. Proto volím u mé rajčatové omáčky (pozor neplést s klasickou rajskou) možnost přípravy bez zrníček, proto tuhle hladkou hladkou omáčku prostě a jednoduše pasíruji. A při nedostatku času stejně dobře poslouží již hotová koupená rajčatová passata. Další hlavními ingrediencemi je dobré maso, parmazán a osvěžující bazalka ve velkém. 


středa 10. června 2015

Rebarborový rozvar s jahodami


Milý deníčku...léto pro mne začíná, jakmile dozraje rebarbora. Rebarboru miluju už odmalička, trpká chuť mi evokuje prosluněné horké letní dny a rozhodně netrpím výčitkami, když sním třeba polovinu rebarborového koláče sama. No a když rebarboru zkombinuji s jahodami, to teprve chuťové buňky řvou blahem! A jelikož jsem dostala nádhernou domácí rebarboru (pořád říkám, že bych ji měla na našem balkóně nějak začít pěstovat) s jasně červenými stonky, zrodil se nápad - rebarboru svařím s jahodami a vznikne skvělý rozvar, který mohu po vychlazení napatlat jak třeba na Pavlovu, tak na zmrzlinu, ranní ovesnou kaši, hustý jogurt, panna cottu nebo sníst jen tak. Pokud to vydržíte než vychladne...

pátek 5. června 2015

Salát z pečené červené řepy s mozzarelou


Milý deníčku...salát z pečené červené řepy s mozzarelou je taková klasika, která nikoho neurazí. Je rychlý, snadný a neskutečně se hodí do vlny veder, které doufám vydrží. A když ne, tak jím nepohrdnete ani o chladném podvečeru, řepa díky chilli krásně zahřeje :) Zálivku jsem vylepšila o dýňový olej, který dodá skvělou oříškovou příchuť, pokud ho ještě nemáte, šup pro něj, využijete ho jak do zeleninových salátů, tak třeba na vídeňský bramborový salát se schnitzelem a na podzim krásně doplní dýňovou sezónu.

Zpět na úvod

©2013-2019 Všechna práva vyhrazena